Novinky

Péče zaměřená na rodinu (Family-Centered Care, FCC) vyžaduje aktivní partnerství s rodiči – avšak jak jej navázat, když se rodiče nacházejí v akutním šoku po předčasném porodu?
Přednáška se zaměří na neurobiologické souvislosti rodičovské krize po neočekávaném narození dítěte. Vysvětlí, proč rodiče v této fázi často reagují obrannými mechanismy (boj, útěk, zamrznutí) a proč je jejich kapacita pro zpracování složitých klinických informací výrazně omezená.

Od šoku k bezpečí: Komunikace jako stabilizace
Zjistíte, proč nelze začít komunikaci klinickými fakty, dokud není zajištěna psychologická bezpečnost. První rozhovory s rodiči mají mít především stabilizační funkci – pomáhají obnovit pocit jistoty a důvěry. Základní principy krizové intervence budou převedeny do praktického kontextu neonatologické péče:
• Aktivní naslouchání, které jde nad rámec pouhého čekání na konec věty.
• Síla validace emocí – uznání bolesti rodiče (např. „Vidím, jak moc vás tato situace zraňuje“) jako klíč k otevření prostoru pro porozumění.
• Používání otevřených otázek, které posilují pocit partnerství a umožňují rodiči spolupodílet se na komunikaci.

Nechtěně traumatizující fráze a jak je nahradit
Představíme si nejčastější neúmyslně traumatizující výrazy používané v neonatologii a pediatrii. Ukážeme, jak i medicínsky přesná, avšak necitlivě volená terminologie (např. „selhává“, „kritické období“, „nutně musíte“) může v rodičích vyvolávat pocity viny, bezmoci či ohrožení – a tím naplnit definici verbálního traumatu.
Součástí přednášky bude doporučený komunikační slovník, který nahrazuje strach vyvolávající formulace jazykem podpory, spolupráce a posílení (např. „doporučujeme“, „společně pracujeme na stabilizaci“, „můžeme vyzkoušet“).

Důvěra jako základ partnerství
V závěru se zaměříme na přechod z akutní krize k dlouhodobému partnerskému vztahu mezi rodiči a zdravotnickým týmem. Důvěra není jednorázový akt, ale proces vyžadující neustálou péči o komunikační prostředí. Právě ona umožňuje efektivní sdílené rozhodování, posiluje rodičovskou sebedůvěru a vytváří podmínky pro úspěšný bonding dítěte s rodiči.

Mgr. Marie Lulková působí jako vrchní sestra na Dětské klinice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde uplatňuje dlouholeté klinické a manažerské zkušenosti v péči o dětské pacienty. Její odborná praxe je doplněna rolí krizového interventa v rámci Oddělení podpůrné péče, kde aktivně pomáhá pacientům a jejich příbuzným zvládat akutní psychologické krize, včetně rodičů předčasně narozených novorozenců.

Mgr. Lulková se aktivně věnuje vzdělávání budoucí generace zdravotníků, působí jako pedagog na Fakultě zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem. V rámci výuky studentů v oboru Pediatrické ošetřovatelství se zasazuje o to, aby vedle špičkové odbornosti byla pro studenty prioritou také empatická a etická komunikace s pacientem a rodinou. Její aktuální vědecká práce, téma doktorského studia, se zaměřuje na atraumatickou péči o dětské pacienty. Tato studie mimo jiné zdůrazňuje, že zásadní význam pro dítě (a prožívání rodiče) má komunikace, jelikož i nevhodně zvolené slovo může být zdrojem psychického traumatu.