Novinky

Arachidonová (ARA, C20:4 n-6) a dokosahexaenová kyselina (DHA, C22:6 n-3) patří mezi klíčové dlouhořetězcové polynenasycené mastné kyseliny (LC-PUFA), nezbytné pro vývoj centrální nervové soustavy, zraku, imunity a růstu. V mozkové kůře novorozenců tvoří DHA až 20 % všech mastných kyselin fosfolipidů, ARA pak až 12 %. Třetí trimestr těhotenství je obdobím intenzivní akumulace těchto kyselin, a jejich nedostatek u dětí narozených před 32. gestačním týdnem má zásadní dopad na morbiditu i dlouhodobou prognózu.

Novorozenci mají omezenou schopnost syntézy ARA a DHA z prekurzorů (LA a ALA), zejména v důsledku nízké aktivity enzymů elongáz a desaturáz. Výživa matek zásadně ovlivňuje obsah těchto kyselin v mateřském mléce, přičemž vyšší příjem rybí stravy zvyšuje koncentraci DHA. Navíc genetické polymorfismy (např. FADS) mohou dále snižovat schopnost endogenní syntézy, což zvyšuje důležitost přímé suplementace.

Klinické studie potvrzují, že suplementace ARA a DHA v optimálním poměru (1:1 až 2:1 ve prospěch ARA) zlepšuje výsledky neurokognitivního vývoje, snižuje výskyt těžké retinopatie nedonošených (ROP), bronchopulmonální dysplazie (BPD), nekrotizující enterokolitidy (NEC) i pozdějších behaviorálních poruch. Dále bylo prokázáno, že děti narozené <29 GT, které dostávaly suplementaci ARA/DHA, měly lepší růstové parametry a složení tělesné hmoty ve 3 měsících korigovaného věku.

Zvláštní pozornost vyžadují pacienti s BPD a přítomností stomie, u nichž je zvýšený metabolický obrat a ztráty lipidů. V těchto případech je indikována kombinovaná enterální a parenterální suplementace, přičemž novější lipidové emulze (např. SMOFlipid) obsahují již DHA i ARA. Přechod z parenterální na enterální výživu by měl být řízen s ohledem na dosažení plného příjmu energie (125 kcal/kg/den) a minimalizaci délky parenterální substituce.

Suplementace ARA a DHA by měla být individualizovaná dle klinického stavu a ideálně řízena podle sérových hladin, které však dosud postrádají standardizované referenční hodnoty pro různá gestační a postnatální stádia. Dlouhodobé studie ukazují, že správná suplementace DHA a ARA v novorozeneckém věku je spojena s vyšším IQ, nižším výskytem ADHD, příznivější metabolickou homeostázou a sníženým rizikem obezity a hypertenze v pozdějším věku.

Závěr: ARA a DHA představují více než jen složku výživy – jsou základním nástrojem pro optimalizaci vývoje nejzranitelnější populace novorozenců. Suplementace v doporučeném poměru, sledování sérových hladin a individualizace dle klinického kontextu by měly být standardem moderní neonatologie. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na epigenetické efekty, genetické variace v metabolismu LC-PUFA a vývoj laboratorních metod s minimální potřebou biologického materiálu.

Klíčová slova: arachidonová kyselina, dokosahexaenová kyselina, nedonošenec, LC-PUFA, neonatologie, suplementace, BPD, ROP, vývoj mozku, mateřské mléko

MUDr. Jiří Dušek, Ph.D. MHA po absolvování lékařské fakulty UK v Plzni začal pracovat na neonatologickém oddělení v Českých Budějovicích. Zde absolvoval specializaci v pediatrii a posléze v neonatologii.
Od roku 2007 do roku 2018 pracoval ve Švédsku jako senior konzultant na neonatologickém oddělení Umeå University Sweden. Od roku 2018 působí jako externí konzultant na neonatologickém oddělení Carl Line’ University Sweden.
Od roku 2019 do roku 2020 pracoval jako vedoucí lékař intenzivní péče neonatologického oddělení v Č. Budějovicích, kde se v roce 2020 stal primářem oddělení.
Zásadní pro směřování jeho vědeckého vývoje byla možnost osobního kontaktu s vědeckým týmem kolem prof. Magnuse Domellöfa a ass. Prof. Stelana Håkanssona. Profilovou oblastí jeho vědeckých prací jsou výživa nedonošených novorozenců, optimalizace výživových strategií, registry péče, ale i další témata s ohledem na stanovení postupů založených na důkazech.
Člen České a Švédské Pediatrické a Neonatologické společnosti.