Novinky

Smrt dítěte je obrovská ztráta pro rodiče, která zasáhne i jejich blízké okolí. Úkolem zdravotníků v této životní situaci je co nejvíce podpořit rodiče na spolupodílení se v péči o umírající děťátko. Být jim oporou, náručí i útěchou. Snažíme se být jejich pomocníky a doprovázejícími v paliativní péči, kdy nabízíme širokou škálu možností, jak se rozloučit s miminkem. Dodáváme rodičům odvahu a sílu na to, aby poté nelitovali jakéhokoliv rozhodnutí. Jejich volba je svobodná a my je na této cestě s láskou a péčí doprovázíme. Je důležité, abychom rodinám nabídli fyzické, hmotné, emoční i spirituální rozloučení. Zároveň jsme trpělivými posluchači a stabilními oporami. I malé gesto dělá zázraky. Rodičům vytváříme bezpečný a laskavý prostor pro vyjádření celé škály pocitů a emocí a respektujeme jejich přání, potřeby, a ať už se rozhodnou jakkoliv, plně je v tom podpoříme. Na oddělení využíváme memoryboxy, které slouží k maximálnímu uchování vzpomínek na děťátko, aby rodiče získali pocit, že mohly být dobrými a pečujícími rodiči a neodcházeli z porodnice s prázdnou náručí. Rituál rozloučení je velmi důležitým procesem jak pro rodiče, tak i pro nás zdravotníky. Umožňuje důstojné a láskyplné rozloučení v kruhu blízké rodiny. Spolupracujeme také s Centrem provázení, které je i nám zdravotníkům oporou a majákem v těžkých situacích. Ztráta miminka je pro nás náročnou událostí, kterou můžeme zvládnout jen díky podporujícímu kolektivu, dobře zvládnutou komunikací a zejména sebepéčí o nás samé. Aktuálně v naší porodnici vzniká klíčící perinatální paliativní tým. V týmu jsou zástupci Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologického oddělení.

Mgr. Bc. Caroline Pajtlová pracuje ve zdravotnictví 5 let a už odmalička bylo jejím snem pracovat v pediatrii. Tento sen se stal skutečností na novorozenecké jednotce intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici Brno. Vystudovala dětskou sestru a nyní studuje specializaci v intenzivní péči v pediatrii a neonatologii. Obhájila diplomovou práci na téma Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska a s partnerem natočili dokumentární film o perinatální ztrátě dítěte s názvem Otisk křídel, který mapuje prožívání a jednání rodin, odborníků, svépomocných skupin a neziskových organizací formou osobních rozhovorů. Ráda se podílí na aktivitách vznikajícího perinatálního paliativního týmu. Je vděčná za svou práci, poslání a umění pečovat o tak nezralá a křehká miminka. Vždy s láskou vzpomíná na první okamžik na oddělení intenzivní péče, kdy vnímala, jako kdyby sem patřila a život ji zavedl tam, kde může s láskou a něhou pečovat o předčasně narozená miminka a být oporou pro jejich rodiče. Rodiče se snaží naplno podpořit v nelehkých situacích a vytvářet jim bezpečný a láskyplný prostor. Ráda přináší do týmu sestřiček a kolegy novou inspiraci, jak se o sebe postarat a téma sebepéče, které je nezbytné pro pomáhající profesi. Ráda sdílí myšlenku: „Pokud nejsme duševně vyživení, nasycení a psychicky odpočinutí, nemůžeme dávat ostatním z plného prostoru a k vyhoření vede jen krátká cesta. Pojďme o sebe pravidelně pečovat a vzít své tělesné, emocionální a duševní zdraví jako prioritu.“ Má ráda vegetariánská jídla, je milovnicí kočičího světa a mimo roli dětské sestry je aktivní tanečnicí, choreografkou a lektorkou tance. Vede taneční školu v Brně, kde provází tancem děti a ženy. Má velmi ráda tanec, jógu, hory a jezera, ráda praktikuje aromaterapii a různé druhy meditací, které jsou nedílnou součástí jejího života. Aktuálně studuje meditační školu a přednáší na téma sebepéče v kontextu tance a jógy.

Bc. Silvia Szalaiová pracuje ve Fakultní nemocnici Brno od roku 2018. Vystudovala ošetřovatelství, během zaměstnání pak specializační vzdělání dětské sestry a následně specializaci dětské sestry v intenzivní péči pro pediatrii a neonatologii. Rozšiřuje si poznatky v oblasti paliativní péče, která jí dává smysl. Nejsilnějším okamžikem pro ni je, když rodiče od umírajícího miminka děkují za péči. „Je to smutná událost, v které děláme to, co nejlépe umíme a chceme být oporou pro rodiče.“ Vždy věděla, že chce pracovat s dětmi, ale netušila, že jednou bude pracovat na jednotce intenzivní péče a resuscitace pro novorozence s těmi nejkřehčími a nejzranitelnějšími. V roce 2022 dokončila výcvik systemické supervize a koučování pro pomáhající profesionály. Působí jako supervizor v Supervizním týmu FN Brno. Zkušenosti, které získala díky supervizím, jí hodně pomáhají v profesním, i v osobním životě. Může se na věci podívat z jiné perspektivy. Ve volném času se věnuje procházkám, turistice, čtení. Chodí do divadla, kina, občas si odpočne při dobrém filmu nebo seriálu. Oporou v nelehkých situacích je její přítel a rodina.